Dvě význačné události (vlastně tři, ale VŘSR fakt řešit nehodlám) se váží k první polovině tohoto týdne. V pondělí měl výročí Stachanov, ve středu uplyne padesát let od slavnostního zahájení výroby trabanta.
Jak jistě všichni víte, Stachanov byl velmi pilný pracovník, který lámal uhlí a rekordy takovým způsobem, až všichni ostatní pracující (zejména ti západní) měli vzteka, že jim kazí normy. Sice se pak zjistilo, že na Stachanova dělalo ještě několik dalších fachmanů, ale to není důležité. Kult je tady a stachanovec se občas používá jako přezdívka pro nějakého velmi tvrdě pracujícího člověka. V Itálii takhle přezdívali „Méďovi“ (Pavlu Nedvědovi), který dřel jako mezek (Stachanov) a po každém tréninku si ještě přidával.
Pokud se ale hanbíte, že se vám v práci nedaří produkovat takovou výkonnost a překračování normy jako Stachanovovi, a to ani tehdy, když na vás dělá několik lidí, nezoufejte. Zhruba půlku svého života strávil Stachanov bafuňařením a následně i holdováním alkoholu. Vzhledem k mentalitě ruského národa nepředpokládám, že by se k vodce postavil méně zodpovědně, než k rubání uhlí. Takže pro vás, kteří neholdujete práci, ale zase dosahujete lámání rekordů v konzumaci za barovým pultem, by to mohla být inspirace, jak se tomuto idolu socialistických pracujících alespoň kapku přiblížit 😉
Druhé výročí je každopádně zajímavější, neboť se týká oblíbeného a suprového duroplastového vozítka značky Trabant. Jak to bylo za socíku běžné, výroba sice byla slavnostně zahájena k výročí VŘSR, nicméně první trabantíci začali sjíždět z výrobních pásů až o půl roku později. Každopádně ale bylo budování socialismu učiněno zadost a důstojně byl vzdán hold bolševické revoluci. Leč zpět k tomuto úžasnému vozítku.
Jak jistě je všem známo, trabanta jsme měli až do loňského roku, bylo to naprosto úžasné vozidlo, na které rozhodně nedám dopustit a které bylo naprosto geniální (geniálně jednoduché). Vyrobil jsem proto na Českénoviny.cz takovou decentní přílohu o trabantících, hojně jsem využil s Ivošovým svolením materiály z webu trabant.cz. Prohrabal jsem se při té příležitosti několika dobovými články a našel jsem opravdu zajímavé informace 🙂
„Setkávali jsme se leckdy s pohrdlivým úsměškem, mluvilo-li se o tomto voze. Chtěli jsme vědět proč. Požádali jsme výrobce o zapůjčení vozu Trabant 601 k testováni,“ začali svou reportáž z testování trabanta v roce 1965 redaktoři Světa motorů. A o několik řádek dále se podělili o své dojmy: „Teď, po testu, máme důvody k závěru, že ony pohrdavé úsměšky může dělat jen ten, kdo tento sporý, ale statečně se chovající vozík dobře nezná.“ Velmi mě pobavila formulace statečně se chovající vozík 🙂
Nebo také velmi praktický článek sepsal automobilový závodník Dalibor Janek, když se v rozsáhle zpracovaném tématu věnoval celé řadě aspektů provozu „Statečně se chovajícího vozíku“ od technických fines při údržbě a opravách až po jízdní vlastnosti. Pro ilustraci vám zde předkládám pasáž, ve které přibližuje předjíždění jiného vozidla:
„Chcete-li předjet škodovku, která jede rychlostí 80 km/h, bude vám tento manévr trvat dost dlouho. Nemáte k dispozici přebytek výkonu, „trojka“ vám více než těch 80 km/h nepojede a čtyřka se bude „zvedat“ pomalu. S tímto faktem je nutno kalkulovat předem a dávat pozor, abyste měli dostatek místa k předjetí. Jediné, co vám mohu poradit, je tento trik: musíte si předjížděného „předem připravit“, vybrat si vhodné místo a pak se na to rozjet. To znamená nejet za vozem, který chcete předjet na „kufru“, ale nechat si větší odstup (tak 100 metrů) a pak naplno akcelerovat. Bohužel musíte do předjíždění také započítat mentalitu českého majitele embéčka, který když vidí, že ho chce předjet Trabant, spíš přidá, než aby ubral. Jakmile jste ho předjel, můžete se stát pánem situace. Zvláště na technické trati využijete vynikajících jízdních vlastností.“
No, a to je tak nějak pro dnešek všechno. Mějme trabanty rádi, jsou to hodná, milá a společenská vozítka. Zamačkávám slzu v oku… Tož tak.