Pohár předžáků je za námi, nakonec se v něm představil vedle Vítka i Kuba. Vítek udělal od začátku sezóny pokrok (ještě aby ne!), medaile ze slalomu zatím ale vozím pouze já 😀 Kuba nás svým nadšením pro jízdu na kajaku přesvědčil k tomu, že jsme ho na místě dohlásili na posledních závodech v Plzni, kde se představil i Vojta na C1. (fotky budou v brzku 🙂 )

Závody začaly na Harachovce v Táboře, kde bylo málo vody, chvílemi zoufale málo vody (záleželo na tom, jak zrovna běžela elektrárna). Vítek měl z celého víkendu nejlepší svojí úplně první jízdu, kde dal jednu „kuli“ za neprojetou branku, v dalších už jich minul podstatně více.

Následovala Sušice, kde se mu v sobotu opět nepodařilo projet všechny branky, ale v neděli si už připsal v každé jízdě pouze čtyři šťouchy. Na vyhlašování dostali předžáci krásné klobouky (viz foto), Vítek ten svůj nosí dost intenzivně, což se už podepsalo na jeho vzhledu (míněn klobouk).

Následovalo soustředění ve Strakonicích na konci června a začátkem července jsme se vydali do Kadaně.

V Kadani patří organizace závodů k tomu nejlepšímu, co předžákovské slalomy nabízejí, vrcholem pak byl dort pro všechny malé závodníky. Trať v Kadani byla o poznání těžší, než v Táboře či Sušici, takže v každé jízdě byla nějaká neprojetá branka. Nutno dodat, že do Kadaně si Vítek odskočil na otočku z tábora, takže nemohl na trati potrénovat.

V Kadani jsme si užili i procházku historickým centrem městam, udělali si fotku na Nábřeží Maxipsa Fíka, poslali pozdrav do nemocnice Jamajce a užili si výborné točené Svijany.
Po skončení tábora bylo třídenní soustředění v Benátkách, kde se Vítek společně s otatními opět posunul dopředu, zlepšení v technice bylo znát.

Závěrečným závodem předžáků byly slalomy pod Borskou přehradou, kam jsme přijeli takřka rovnou z vody. Trať byla lehká a tak šlo jenom o to, kolik závodníci nasbírají šťouchů. V sobotu Vítka poprvé zajel Mára, takže z toho byl hodně přešlý, ale v neděli si spravil chuť a předvedl lepší jízdu.

Do závodů se nakonec přihlášil i Vojta na C1 a i když měl pádlo delší, než by mu vyhovovalo, každou jízdu byl jistější a lepší. Největším překvápkem ale byl start Kubíka, který se na kajaku naučil jezdit před dvěma týdny v Bechyni. V pátek si dal jízdu na trati pro závodníky a protože si tam vedl celkem obstojně, domluvili jsme se a přihlásili ho taky do závodů.

V brankách měl pochopitelně hokej, nevěděl, jak je správně projet, ale v každé jízde jich pár úspěšně splnil, dokonce i nějaká protivoda se povedla. Za hlasitého povzbuzování ze břehu si dojel pro své první medaile a diplomy, nechyběly ani pěkné ceny.