Tuto zcela neočekávanou větu pronesl Kuba večera večer. Nejednalo se ovšem o nějaké náhlé prozření ve smylu „zítra vstávám do školky, tak ať ráno nejsem úplně marnej“ či snad „jsem po víkendu utahanej, radši jdu dřív spát, abych nebyl protivnej“.

Ne, tak daleko to opravdu nedošlo, nicméně je nutné přiznat, že prvek zodpovědnosti je tam opravdu přítomen. Kuba jde dnes na první hodinu tréninku na inlajnech a nemůže se dočkat. Večer mě uháněl, že je potřeba zabalit batoh s bruslemi a dalším vybavením. Dneska ráno mi to opět připomenul 🙂

Mně osobně ovšem ovšem přidělávají vrásky mraky, které od rána cirkulují kolem Prahy a hrozí deštěm. Tak držme palce, ať se Kubovi jeho první trénink vydaří 🙂