Konečně dozrál čas a po dlouhé, předlouhé době jsem se vydal na vodu. Bylo to trochu vratké, ale stálo to za to 🙂

Pravdou je, že jsem čekal hlavně na nový neopren, protože podzimní zkušenost se zápalem plic uloveným na vodě mi dala celkem jasně najevo, že dvacet už mi přeci jenom bylo, a už je to trochu déle, než týden.

Proti zakleknutí protestovaly hlavně nohy, klečení v singlu si poněkud odvykly. Ale naštěstí se to během času více méně srovnalo. O něco později (ale zato s větší vervou) se ozvaly ruce, na tuhle námahu si budou muset zase chvíli zvykat.

Abych si nepřipadal jako magor, vystřídalo se ve Vltavě několik dvojiček otužilců, takže mi můj počin nepřišel jako něco extra vyšinutého.

No, hezké to bylo, jenom doufám, že letos dojde i na nějaké závody. Abych tu formu správně načasoval 🙂