Byť to chvíli vypadalo, že na Teplou Vltavu pojedeme sami, nakonec se to celkem slušně sešlo. Nabrali jsme do auta Anitu s Justýnou a Savíkem, Dandy jel jako zamlada busem a stopem. Dorazila Hanka s Jirkou z dalekého Východu (nikoliv z Dálného) a Terka s dětmi. Počasí nám také přálo, takže co si víc přát.
Vítek si maximálně užil pejska Gradyho, který doprovázel Hanku s Jirkou. Provedl ho po tábořišti, staral se o něj jako o vlastního. Problém nastal jedině ráno, když majitelé dlouze vyspávali a Vítek se Gradyho nemohl dočkat 🙂
Na vodě bylo minimum lidí a krásně to teklo. V Horní Vltavici nasedala na lodě partička, jejíž počínání jsem úplně nechápal, protože hodně jejích členů bylo na vodě evidentně poprvé. Na to, jak je vršek složitý na manévrování a kličkování mezi zákrutami řeky a padlými stromy, celkem… no, minimálně ne úplně zodpovědné. Ale dojeli šťastně do cíle, sice několik hodin po nás, ale určitě si to užili…
V Lenoře jsme měli kliku, protože jsme našli hospodu a v ní pivo a nanuky.
Takže to můžu shrnout jako fajn akci, která se povedla 🙂 Tož tak.