Slalomy v Plzni

Slunečná sobota, deštivá neděle, dobře zajeté závody, Kubíkovy vychytané přesazy, dřina na deblu, grilované kotlety, výborné pivo na přehradě, vyhraná solvina, zpívání… to byla letošní Plzeň.

Pro Kubíka to byly první závody poté, co začal trénovat mezi brankami. A i když si dal přes měsíc pauzu kvůli zlomené ruce, postupně se otrkal a jel moc hezky. Hlavně přesazené branky mu šly skvěle, ty bývají pro děti velkým oříškem. Musí ještě na tekoucí vodě získat odhad a počítat s proudem, který z některých branek odváží a neflákat vyjíždění protivodek. Nerozhodil ho ani silnější proud v neděli, dokonce mi přišlo, že jel líp než za menšího stavu vody.

Vítek předvedl svoje typické jízdy – technicky pěkné, s indiánskou rozvahou, žádný extra kvalt 🙂 V přesazech se mohl odvážit a risknout průjezdy napřímo, ale to přijde.

Také Vojta jel svoje první závody po půlročním tréninku a zajel je hezky. Přesazy dal většinou napřímo a projíždění protivodek chce cvik.

Já jsem si vedle singla dal s Vítkem debla a nebyly to špatné jízdy, i když se pochopitelně na deblu tepre učíme. Je to tedy hlavně dost velká dřina, rozjet takovýhle parník, ale aspoň se člověk zlehka zapotí, že.

Ve stánku měli dobré maso za slušnou cenu, takže si kluci mohli dát něco pořádného k večeři. Co tam neměli dobré, bylo pivo. Ten gambrinus se fakt nedá pít, dostal jsem do sebe dva ve snaze to nějak zlomit, ale opravdu to nešlo. Naštěstí jsme se šli v sobotu po závodech smočit do přehrady a tam jsem našel hospodu s plzeňskou dvanáctkou. Takže víkend byl zachráněn 🙂 Po vyhlášení předžáků jsme se tam vrátili a kluci si užili hřiště a trampolíny. A taky hranolky, kuřecí nohy nebo co to bylo a opečené brambory.

Neděle nás přivítala deštěm, naštěstí nebyla zima. Ale i tak byla voda teplejší než vzduch, takže jsem Vítka musel co chvíli vyhánět z vody, kde byl ponořený až po krk a neprůstřelným argumentem, že se zahřívá… Skvělou službu nám prokázal stan, díky kterému jsme měli zázemí na vaření a převlékání.

No a to je z Plzně tak nějak všechno. Na závěr jsme si užili vyhlašování, kde se kromě Kubíka dočkali ocenění i Vojta s Vítkem a já s Vítkem na deblu. Ne, že bychom byli takoví borci, ale nedorazili soupeři… Takže jsme vyhráli například solvinu, což je fajn, protože ta mi doma chybí, když čistím krb a nemohu z rukou dostat mastné saze. Tož, zase za rok 🙂

Fotogalerie