Beskyde, Beskyde…

Byli jsme na horách, Vojta se naučil lyžovat, Vítek se projevil jako neohrožený vyznavač adrenalinu. Byli jsme v Beskydech v Halenkově a bylo to krásné. Pokud hledáte apartmán v této lokalitě, tak můžeme jen doporučit. K ubytování jsme měli garáž s vraty na dálkové ovládání, což přineslo řadu předpokládaných problémů (malá nápověda: dvě děti, jedna vrata).

Vojta chodil do lyžařské školy, kde vyfasoval sympatickou instruktorku (tuším Kristýnu, chtěl jsem si vzít na ní kontakt, ale nějak mi to doma nebylo dovoleno 😀 ), a za čtyři hodiny se naučil celkem obstojně sjíždět sjezdovku. Já jsem poslední den vyrazil na běžkách na sjezdovku a s Vojtou jsem úspěšně absolvoval nejenom sjíždění dolů, ale i vyjíždění nahoru na pomě. Během výuky u Vojty slavilo největší úspěch střílení zvířátek umístěných na dětském svahu jako tyčky (Vojta byl policajt a střílel je, ostatní děti se jich předpokládám normálně dotýkaly).

Vítka lyžování ze začátku moc nebralo, „nemám sílu na lyžování“, vyjádřil se. Poslední den se to ovšem změnilo a pak zas byl problém ho ukočírovat. Běhal jsem za ním a držel ho na šále, protože odmítal přijmout jakékoliv rady týkající se korigování rychlosti a směru jízdy. Naopak se strašně rozčiloval, že jsem ho držel a nenechal jezdit samotného…
Mě se podařilo dvakrát vyrazit na běžky. Jednou to byla hodně drsná hřebenovka, kdy jsem se vydrápal nahoru, pak se brodil zapadnou stopou a nakonec namísto závěrečného sjezdu jsem musel sejít pěšky po cestě rozježděné traktorem. Podruhé už to bylo lepší, když jsem si užil kus pěkně připravené stopy na sobotní závody. Výlet na běžkách tichým, večerním lesem za přítomnosti srnek byl opravdu krásný.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..