Tak jsem zase jednou zaperlil. Potkal jsem onehdá Blanku, která nám bude dělat svatební oznámení (je to akademická sochařka, pokud ji náhodou neznáte, nicméně nepropadejte panice, svatební oznámení nebude prosím pěkně vysochané, alébrž na papíře vypsané), a tak jsme se domluvili, že se společně sejdeme v prodejně papíru a nějakou vhodnou barevnou kombinaci tam vybereme.
Protože Blanka je velmi zaneprázdněný člověk, tak jsme uvítali, že má VE ČTVRTEK volné cca dvě hodinky v centru, tudíž je to naprosto ideální ke slezení v prodejně s papírem. Jenomže já jsem si z toho tak nějak vypustil ten čtvrtek, a vzal jsem to jakože je s tímto volnem možno počítat denně. No a když jsem jsem blance v neděli v neděli volal, abych to úterý potvrdil, tak jsme každý poslouchali na půl ucha a společenské faux paux bylo na světě.
v úterý jsme honem odvezl Simonu s Blahomilou k veterináři (k veterináři jela Blahomila, Simona byla doprovod, ona zubní kámen nemá), pak obratem zpátky, šup, šup do tramvaje, na palačáku jsme byli akorát v deset, v prodejně o fous později. Blanka nikde, asi se zdržela, říkáme si. Jenomže ona se stále nezjevovala, až jsem nevydržel a na svém mobilním telefonním přístroji vytočil číslo jejího mobilního telefonu. Několikrát mi hovor odmítla, pak byla nedostupná, což mne naplnilo neblahým tušením. Nakonec jsme se dovolali a Blanka byla velmi překvapená tím, že má někde být. „Však jsem ti říkala ve čtvrtek, jindy do centra nejezdím!“ vysvětlovala mi po telefonu.
Naštěstí nám ale štěstěna byla nakloněna, neboť Blanka se nacházela kousek od palačáku, takže za chvíli přikvačila. Sepsula nám náš barevný návrh a po krátké debatě jsme vybrali jiný, MNOHEM lepší 🙂 (Teď to myslím vážně, náš výběr byl klasický výběr lidí, kteří s barvami příliš nepracují, ten Blanky je fakt mnohem lepší).
Poděkovali jsme Blance která ihned zamířila za dalšími povinnostmi a po zaplacení vybraných papírů jsme se i my vydali za svými povinnostmi.
A jak bude svatební oznámení nakonec vypadat? Počkejte si, dočkáte se 😉