Přestože k tomu cítil značný odpor, postupnou argumentační masáží se podařilo Vítka přesvědčit, že návštěva kadeřnictví se nemusí rovnat konci světa a zajít tam poprvé ve třech letech a pár měsících je ideální příležitost. Svou roli zde pochopitelně sehrála i korupce, to je jasný. 

Včera jsem navíc s klukama čekal na Martinu a při prolejzání krámu s hračkama si každej vybral jeden model, kterej dostanou za ostříhání. U Vojty to teda nebylo vůbec nutný, protože ten je nakrátko ostříhanej a ještě by mu to nějakej čas vydrželo, ale na detaily se holt dneska nekouká.

Ráno kluci Martinu vzbudili někdy v sedm, že prý se jde k holiči! No, nějak to do těch devíti překlepali a v 9:20 už byli oba okudlaní. Vítek celou dobu krásně držel – když si vzpomenu na ty šílený bitvy s vřeštícím Vojtou, tak se mi tomu nechce ani věřit. Následoval přesun na Novodvorskou, kde Vojta sáhl najisto po červeném kamionu, zatímco Vítek si vlastně nemohl vzpomenout, co to chtěl za vůz. No, naštěstí se podařilo něco zakoupit, takže spokojenost panuje na všech stranách 🙂