Fotky ve fotogalerii

Bylo to celý tak, že táta si loni vzpoměl, jak jeho táta mu udělal na trambus, když byl malej, světla ze dvou žárovek. No a táta si říkal, že by bylo super, kdybych to měl na svým náklaďáku taky. Protože sám je na tyhle věci kapku levej, tak jednou oslovil kámoše Mária, jestli by se toho nechtěl ujmout, jakožto šikovný modelář, a Mário ve slabší chvilce kupodivu souhlasil. V sobotu došlo k realizaci celého díla, když se Mario dostavil odpoledne k nám domů a pustil se do práce.

Celý to ovšem bylo kapku delší, než všichni čekali, takže já už jsem dávno spal, když táta odvezl Mára domů, kde to dodělal, protože mu došel plyn do pájky. Pak byl ještě nějakej renonc s tím, že to nesvítilo, jak by mělo, a taky se odpálil tranďák v blikacím integráči. Nicméně se v pozdních večerních hodinách podařilo dílo dokončit s tím, že blikání bude doděláno později.
Asi si umíte představit, jaký to bylo pro mě překvapení, když jsem se ráno vzbudil a rodičové přišli do tmavýho pokoje s tím rozsvíceným náklaďákem! Jůůů, to byla paráda! Tak jsem si to hned musel jít vyzkoušet, jak se to zapíná a vypíná, jestli to svítí i vzádu a vepředu, pak jsem na korbu naložil plyšovýho bobra, co jsem dostal kdysi od paní doktorky, a trošku jsem ho provezl.
Jenom se mi pak stala taková drobná nehoda, že když jsem seděl za kabinou a chtěl jsem zapnout světla, tak jak jsem se nahýbal přes kabinu k vypínači, tak jsem se nějak převážil a přepadl jsem přes kabinu na zem. No, byl jsem z toho trošku překvapenej, ale vcelku rychle jsem se z toho vzpamatoval a dělal, jakoby nic. Takže ještě moc díky, Mario, máš to u mě schovaný!!! Tož tak.

Není nad to jednou za čas vytáhnout paty z rodné hroudy a vyrazit někam na dovolenou, aby se člověk jaksepatří zrekreoval, že. Vyrazili jsme tedy na chalupu a pak do Chlumu u Třeboně a nakonec do samotný Třeboně, bylo to hrozně fajn. Počasí nám vyšlo, takže dost pohoda.

Fotky z dovolené
Na chalupě mi táta konečně udělal to slibované pískoviště, takže jsem mohl konečně svůj čas zde strávený adekvátně a plnohodnotně využít. Protože ho táta dělal bez metru a dalších zbytečných pomůcek, tak pravými úhly zrovna nepřekypuje, ale na kvalitě babůů (slangový výraz pro tvorbu bábovek, hojně užívaný dnešní mládeží. Pozn.red.) to naštěstí nic nemění. O tom prvním víkendu dělal táta s Dandym a Tomášem a Fandou dřevo, abychom měli čím topit. Já jsem taky pochopitelně zapojil ruku k dílu a na poslední várku jsem jel do lesa s tátou a taky jsem na vozejk přinesl nějaký ten klacík.

Byli jsme se taky podívat na koníky v Tochovicích, hrozně se mi líbilo, jak frkaj :-) Pak jsme jeli do Březnice, kde jsme si zašli do cukrárny a já jsem si dal dorta a džus. No a v sobotu dopoledne jsme vyrazili do Chlumu u Třeboně do kempu. Jela sem taky Kačka, která ovšem bydlela s rodičema v penzionu Na hrázi, ale stejně si sem chodila pořád hrát a taky jsme spolu jezdili na kolech, teda ve vozejkách :-)
Postavili jsme stan, kterej už znám z loňska, když jsem v něm spal na vodě a taky na dovolený, takže žádná extra novinka to pro mě nebyla. Spalo se mi ve stanu dobře, máma mi připravila krásně měkký pelíšek, ovšem já jsem se nehodlal smířit s tím, že budu ležet na jednom kousku a neužiju si celej stan, takže jsem se různě přemisťoval po celém stanu, z čehož měla máma velkou radost. Taky bylo dobrý, že když jsem se ráno v půl šestý jako obvykle vzbudil, abych dostal mlíko, tak jsem nebyl sám v postýlce jako doma, ale ve stanu s mámou a tátou, takže jsem se rozhodl, že už spát nebudu a budu si snima hrát a nebo ještě líp, vytáhnu je ven a budeme si hrát tam. No řekněte, stavět v půl sedmý ráno babůů, není to príma? Taky jsme chodili s tátou s rychlovarnou konvicí do umývárny ohřívat vodu, a já jsem nesl konvici cestou tam a zpátky pak elektrickou šňůru od konvice. Sice než jsme došli tam a zpátky, tak by se asi rychleji ta voda ohřála slunečními paprsky nebo meditací, ale mně se ty procházky moc líbily.
Začal jsem taky pořádně jezdit na motorce, protože jsem viděl, jak na ní jezděj všichni okolo – Denda, Martínek, Páťa a další děti, tak jsem se do toho obul a už svištím jako drak. Na chalupě dokonce máme nově vyasfaltovanou cestu před chalupou, takže tam to drandí hezky z kopečka, až jsem se několikrát natáhl, když jsem nezkorigoval jízdu svého červeného stroje. Problém byl, když si motorku chtěla půjčit Kačka, to jsem teda nemohl připustit, aby na mý mašině jezdila nějaká ženská, kdoví, co by s ní udělala! Takže jsem radši na ní furt jezdil, i když se mi vůbec nechtělo.
Protože bylo teplo, tak jsme se chodili koupat do rybníka, kde jsme se s tátou ráchali a cákali a mně se to líbilo úplně ze všeho nejvíc. Akorát jsme tam nemohli bejt moc dlouho, třeba celý den, protože ta voda nebyla nějak moc teplá a já jsem byl za chvíli úplně studenej, což našim vadilo.
Jak jsem už zmínil, jezdili jsme taky na kolech, teda ve vozejku, však víte, jak to myslím. Teda táta si mě ráno dal tak v osm do vozejku, kde měl to přední kolo jako u kočárku, vzal si kafe a šli jsme na procházku, abych se drobet prospal, protože jsem byl po tom vstávání v půl šestý kapku ospalej. No a pak jsme si vzali kola a vyjeli jsme na výlet. Tátovi se nejvíc líbilo v Lutové, protože tam měli krásnou náves a hlavně v hospodě točenýho Regenta, takže se mu odtamtud nikdy nechtělo a pokaždý koumal, jak to udělat, abysme přes Lutovou zase jeli :-) Kolem Lužnice a Nové řeky žrali komáři úplně neskutečně, to bylo někdy jak z hororu, museli jsme se furt stříkat repelentama, aby nás nesežrali. Já jsem byl naštěstí ve vozejku, do kterýho se ty mrchy pískavý a kousavý nedostaly.

V úterý jsme se přesunuli do Třeboně, máma jela autem a já s tátou na kole. Protože máma jela ráno za Zuzkou s Barbuchou a Tomíkem, vyrazili jsme do Třeboně od Lásenice a byla to moc pěkná cesta, tátovi se moc líbila a ani já jsem si nemohl stěžovat na nezajímavou míhající se okolní krajinu.
Kemp v Třeboni byl oproti minulým letům kapku plnej, což nám nebylo úplně po chuti, příště zůstaneme v Chlumu a bude to. Večer se zastavil Monarcha, se kterým táta strávil příjemné chvilky v místní restauraci. Ještě před tím jsme ale byli na pivovarské terase, kde mi táta koupil z automatu takový ten skákací míček, se kterým jsem si užil spoustu legrace. Pak jsem ho ale začal dávat do takové trubky, což se tátovi nelíbilo, protože ho pokaždý musel odtamtud složitě dolovat, tak mi ho zabavil a bylo po srandě.
Na rybníku v kempu bylo hodně kachének a taky nějaký ty labutě, takže jsme je chodili krmit. Pochopitelně jsme rybník využili i ke koupání, fakt žůžo. No a v pátek  jsme se spakovali a vyrazili do Vrbnýho, kde měl táta závody na raftu. Protože ale hlásili špatný počasí a taky byli naši z tý dovolený nějaký zničený (prej hlavně z toho vstávání, což nechápu, alespoň tu dovču neprochrněli, ale naopak aktivně si jí užili!), tak jsme tam tátu nechali a jeli s mámou odpoledne domů do Prahy.

Doufám,že jste si tři dny volna užili všichni stejně skvěle jako já. V sobotu jsem byl s mámou na jarmarku v Úštěku a při té přiležitosti se mnu máma vymetla každého příbuzného na trase ;-). Ale nutno podotknout,že to byl supr den. Asi ale stejně nejlepší to bylo u strejdy Mirka. Tam jsem mohl běhat po zahradě, honit Betynku a taky ji samozřejmě hladit, viděl jsem slepice a mohl jsem si vlézt ke králíčkům do králíkárny. No a v neposlední řadě mi teta dala misku plnou mých oblíbených piškotů a k tomu přidala ještě ty,co jsem neznal, takový velký politý čokoládou a plněný marmoškou …. no co vám mám povídat, bylo to supr. Ale i u ostatních jsem se měl skvěle. U strejdy Zbyňka se mě chopila teta,ukázala mi jejich chatu (máma ji neviděla,heč), a pak mě vzala na takovýho hezkýho pejska. No a u tety Bóži bylo taky dobře,tam jsem konečně dostal od mámy oběd a měl tam na hraní své oblíbené ovoce ;-).

V neděli máma na rychlo volala dědovi,že bychom dorazili. A tak jsme jeli. A bylo to dobře. U dědy bylo úžasně. Celý den jsem běhal po zahradě, chtěl chytat Betynu,ale přece jen už je to dáma v letech a nějak neposlouchala,když jsem jí pořád posunoval,aby utíkala. Tak jsem si našel holt jinou zábavu. A s dědou to nebyl až tak velký problém. Prolezl kůlnu a vyndal mi kolečko, motorku a nějaké bábovky a autíčka ;-). No paráda. A pořád si se mnou hrál. Večer, když jsme dorazili,na mě ještě čekal první letošní táborák. Máma si opekla buřta a dala si pivko a já měl dvorní chůvu Madlu,která se mi věnovala. No prostě úžo….. :-).

No a dneska po snídani jdeme přepadnout nečekaně babču a vyšupat ji,tak doufám,že má pro mě připravenou nějakou koledu. Tak mi držte palce a zatím ahoj

Z Prahy jsme odjížděli ve čtvrtek odpoledne, hnedle po plavču na Libuši. Spali jsme na chalupě, abychom v pátek ráno mohli dřív vyrazit. Rodičům se doma podařilo doma nechat několik důležitejch věcí jako třeba čelovku, ešus a tak, ale naštěstí jsme se bez docela dobře obešli.
Na chalupě bylo príma, ráno šla máma nakoupit k Procházkový do místního konzumu, ale v sedm ráno tam ještě nic nepřivezli, takže nic nekoupila. Na nákup proviantu tedy zastavujeme v hypersuper, kde táta kupuje i naftu. No a pak už se vydáváme směr Soumarák. Za Vimperkem mi máma dala najíst a táta toho využil, aby nasbíral nějaký dřevo na oheň.
Po postavení stanu mě rodičové usadili do vozíku a vydali jsme se do nedaleké Dobré na oběd. A oběd v Dobré je opravdu dobrý :-) Táta si dává pivko, ale ochutnat mi nedal, i když mi sklenici na chvíli půjčil. Vegetím si tu na dece, jenomže rodičové mi vůbec nedovolí lézt po trávě a drobet si jí okoštovat, to je hrůza…
Když táta dopil druhý pivko, tak jsme se sebrali a vyrazili ještě o kus dál. Asi po deseti kilometrech jsme to otočili a během druhé návštěvy restaurace v Dobré jsem dostal gáblík i já :-) No a pak jsme se vydali zpátky do kempu ke stanu. Tady čekáme až přijedou ostatní, ještě se jdeme projít k místnímu kiosku. Kousek od nás stanuje taková partička vodáků tak mezi čtyřicítkou a padesátkou a mají tam jednu paní, která je slyšet pořád a stále víc, furt musí být nejvíc slyšet. Její hlášky typu „Ty bejku, tak mi ho teda ukaž“ nebo „Na Herbertově na jezu jsem přišla o klobouček a o poctivost“ stojí opravdu za to a svědčí o vytříbenosti ducha dotyčné.
Večer mě máma dala spát, ale okolo se pořád něco dělo, vedle nás přijela partička, která furt otvírala a zavírala zašupovací dveře u auta, takže se mi moc dobře neusínalo. Ale nakonec jsme to s mámou zvládli :-)
Dorazila Skořepka s Honzou, Honzíkem a Petr s Alenou, staví si stany dál od nás přesouvá se i ohniště, abych se mohl dobře vyspat a nic mě nerušilo. Už za tmy přijíždí Dandy s Anitou a Justýnkou. Táta s nima sedí u ohně, ale všichni jsou nějaký utahaný, takže se jde spát celkem brzo.
Ráno máma chce nakoupit nějaké dobroty k snídani v kiosku, ale tam mají zavřeno. Po noční jízdě z Ostravy plné zážitků s výkonným vozem fabia combi 1.4htpdtdibflmpsvz (nebo jakou to tam ti borci z bolky dali zkratku, aby se v tom prase vyznalo) doráží drsný kajakář a milovník adrenalinových zážitků Lubor se svým novým kajakem. Táta balí věci do auta a pak všichni odjíždíme do Pece. Tady se opět vybaluje stan, který táta staví velmi šikovně na místě, kde bude odpolední bouřce pěkný bazének, ale to předbíhám. Ještě sestavuje mámě vozík za kolo, abych se měl v čem vozit, a pak již vyráží s ostatními vodáky zpět na Soumarák. Já zůstávám v Peci s mámou a Anitou s Justýnkou a kromě procházek, vegetění na dece ve stanu a projížděk na kole také navštěvujeme místní restauraci. Začíná se ale kabonit obloha a spouští se velká bouřka, naštěstí jsem ale tou dobou zrovna ve stanu a spokojeně chrupkám. Co taky dělat v takovýmhle počasí jinýho, ne?
Z vodáků doráží jako první Dandy, který na chvíli veze Justýnku na lodi. Začíná znova pršet, takže s mámou čekáme na tátu a zbylé vodáky v kiosku. Za hcívli doráží táta se Skořepkou, naštěstí moc nezmokli. Vzhledem k dešti se táta s mámou rozhodují k odjezdu domů, takže táta jde balit věci a stan a já s mámou usedám do hospůdky, kde čekáme, až se déšť přežene. Konečně je všechno sbaleno, obloha se čistí a my můžeme vyrazit. Balí taky Dandyho famílie, ty jedou zase na chatu k Příbrami. SKořepka a spol zůstávají v nějakém ubytování kousek od Pece.
Cesta domů probíhá v pohodě, chvíli jsme si sice zabrečel, než jsem usnul, ale pak jsem zase chrupkal až do Prahy. Těsně před Prahou nás jako klasický zákon schválnosti chytá buřina, ale naštěstí tátovi na vypakovávání lodí a kol z auta už moc neprší. No a to je z mé první vody tak nějak všechno. Tož tak.

Moje fotky

Dostal jsem taky pěkný dárky, za které děkuji, i když na druhou stranu – to budu celej život dostávat jenom samý hadry na sebe, fusekle a tak? :???: To teda budou ty svátky pěkná otrava… No, snad se rodiče časem polepší :wink:
Den před svátkem jsem měl další výročí, a sice čtyři měsíce od narození. To jsem oslavil jednak potápěním, když jsem byl na plavání poprvé pod vodou, a jedna samostatným otočením na břicho, takže pohoda.
Začínám si zvykat na rychlou jízdu, protože jak se oteplilo, tak mě táta a teď i máma pořád vozí na bruslích. Máme na to v Modřanech ideální podmínky, bruslostezka je takřka za barákem, takže tam trávíme dost času a když člověk vyjede na brusle dopoledne, tak tam ani nejsou žádný šílený davy, jako odpoledne a o víkendech. Táta mě dokonce občas vozí na plavání Modřanskou roklí a to si docela mákne, páč tam jsou dva hustý kopečky a vlastně je to celý pořád do kopce. Na druhou stranu – alespoň se dobře vejde do neoprenu a nemusí mít strach, že se nevleze do singla :-) Ale už si to se mnou vyzkoušel i v opačném směru a to se mu líbilo kapku víc, jelikož to jede z kopečka a krásně to frčí a nemusí se skoro vůbec bruslit :cool:
Abyste si ale nemysleli, že žiju jenom sportem a mejdany, tak musím taky hodit do placu info o mojí první knížce. Máma říká, že jsem intouš po tátovi, protože je to myslím teďka moje nejoblíbenější hračka. Alespoň si s ní teda nejvíc hraju :-) Dějově teda nic moc, syžet mi přijde takový triviální, zápletka by mohla být promakanější a dějová linie zřetelnější, ale na druhou stranu se knížka krásně žužlá, mačká a pěkně šustí :-)
Nojono, nebudu se tady už vykecávat, nemám tolik času, však to znáte, furt se něco děje :-)

FOTOGALERIE

Původně jsem se měl narodit 14., pak 16. a nakonec jsem se narodil dneska. Máma měla strach, abych se nenarodil na štědrák, páč má strach, že bych to jí a tatíkovi v pokročilejším věku vyčítal, že mě ochudili o mejdan. Tatík měl zase lufta, že bych se mohl narodit o týden dřív, když se šel vyřádit na Hudbu Praha. Tam jsem ostatně byl v pátek 7. taky a bylo to super! I když tatík mamče svatosvatě slíbil, že nebude MOC pít, aby jako byl připravenej, kdybych se začal drát na světlo boží, tak to zase dopadlo, jako obvykle… V ložnici to v noci bylo jako v putyce, máma musela otevřít okno… kdybych se začal rodit, tak by ho na porodní sál nepustili ani omylem, ale zavřeli by ho na protialkoholní, což je kousek vedle. No ale zpátky k tématu. Tak jsem chodil přes tejden s mamčou na monitor, vždycky po dvou dnech. V pátek 21. mi dělali zátěžovej test, jako jestli už nejsem zralej a jak na tom vůbec jsem. Jenomže to se mi vůůůbec nelíbilo, udělalo se mi blbě asi tak stejně, jako když se tatík minulej rok na silvestra obětoval, že to šampáňo (v podstatě plnou lahev) přece nebudeme vylejvat a že ho jako dopije (i když už měl v sobě asi tak dvě promile), protože je šetrnej člověk a na plýtvání nemáme… No, šetrnej opravdu je, páč si druhej den nedal ani oběd, na kterej šli s mamkou do knajpy v Orlově, jak mu bylo blbě… taky měli kliku ty turisti, co šli kolem na novoroční výlet do brdských hvozdů, že je ne… ale kuš, zpátky k tomu zátěžáku.

No, doktoři rozhodli, že si mě tam s mamkou nechají, a že mě budou pozorovat, páč ten monitor, co se mnou točili, to byl fakt děs. tak mě pozorovali a v sobotu ráno začali vyvolávat porod. Tatík měl sice původně rádobyvtipné hlášky, jako že si mamina sedne do čekárny, a tam se bude z ampliónu místního rozhlasu ozývat něco ve smyslu „Vojta Kolman nechť se urychleně dostaví na tento svět“ (hahaha, fakt vtipnej, jako vždycky…), ale pochopitelně to probíhalo úplně jinak.

Když už se odpolede chýlilo k závěru, tak jsem nebyl pořád venku a pořád jsem nějak nemohl ven. Mamča bojovala ještě víc, než Milan Antoš a Ardnold Šwarcnégr dohromady, ale prostě to nešlo. Nakonec se pan doktor rozhod, že zavolá na hrad a povolá císaře, aby provedl řez. A nutno říci, že to byl super nápad!!! Měl jsem totiž strašně blbě omotanou pupeční šňůru kolem sebe, takže proto se mamina tak trápila a já jsem nemohl ven. A taky mám hlavu velkou, jako starosta, což měl táta taky a jeho máma si taky pekelně zkusila…

No a pak už jsem byl venku, když mě změřili a zvážili, tak jsem byl zabalenej jako vánočka (na Vánoce, jak tematické, že) a tatík na mě furt tak blbě civěl. K jídlu mi ale nic nedal, to je mi teda rodič. No a pak mě zase odnesli, mámu odvezli na JIPku a tatík se mohl sebrat a jet domů. No, a to je pro dnešek všechno. Tož tak!

P.S. Chtěl bych poděkovat hrozně milému, ochotnému a skvělému personálu porodnice u Apolináře, který byl prostě super!!! A taky díky za všechny gratulace!!! Jo, a kdybyste se někdo chtěl náhodou 23. večer dozvědět nějaké detaily osobně od tatíka, tak se nestyďte a dejte mu vědět :-) On vám k tomu povídání i nějakého toho panáčka koupí :wink: