Vozidla – Kolmani.eu

Krasavec z Jihu

Filip Kolman — Tue, 23 Jun 2026 14:59:49 +0000

Když potkáte hezké auto, je škoda si ho nevyfotit. Majitel tohoto stříbrného krasavce je nejspíš sportovně žijíci člověk, neb zaparkoval v Budkách před prodejnou sportovního vyavení.

A je třeba říci, že ten kombík vypadal fakt moc hezky. No, tak ať majiteli dál přináší radost :-)

Piánem do Afriky

Filip Kolman — Thu, 19 Mar 2026 19:28:00 +0000

Na IG jsem narazil na tohle krásně vyšperkované piáno, které momentálně brázdí africké cesty-necesty. Piáno je pro cesty do odlehlých koutů světa dokonalý vůz, protože je bytelný a jednoduchý, lehce opravitelný. Navíc Mercedesů W123 v Africe a dalších zemích, kde nesněží a nesolí se silnice, jezdí pořád poměrně hodně. Není se co divit – robustní vůz a nezničitelný motor, který není háklivý na kvalitu paliva. Krásný kus auta to je…

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Huber-Rennsport 🇩🇪 (@huber_rennsport)

Krásné, bílé, elegantní…

Filip Kolman — Mon, 16 Mar 2026 11:47:31 +0000

Vyfotil jsem Modřanech tohle krásné bílé Porsche. V dnešní záplavě naprosto tuctových a nudných aut jednoho potěší, když se může pokochat nějakým pěkným kouskem. A tohle Porsche je opravdu moc pěkná kára… Tož tak.

Zajímavé piáno na Václaváku

Filip Kolman — Thu, 12 Feb 2026 09:33:41 +0000

Potkal jsem na Václaváku tohle zajímavé piáno. Působilo takovýmm expedičním dojmem (zahrádka), zajímavé byly i žluté mlhovky a přídavná světla. Netradičně působil volant, dělal na mě dojem, že je ze žrlaoka či kraťase, ale nejsem v tomhle expert, tak nevím.

Celé působilo zachovalým dojmem a evidentně se s ním pravidelně jezdí, vevnitř mělo i dětskou sedačku. Tož tak.

Pěkná reklama na piáno

Filip Kolman — Fri, 23 Jan 2026 12:25:22 +0000

Na instáči jsem natrefil na úžasnou reklamu nna neméně úžasný vůz Mercedes W123.

Tak se na ní podívejte :-)

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Sebastian Meyer (@classiccars_ads)

Vánoční vycházka jako malovaná :-)

Filip Kolman — Sat, 06 Dec 2025 09:31:00 +0000

Abychom také nasáli trochu té vánoční atmosféry, vydali jsme se jako kompletní rodina na trhy na Mírák. Jak je u těchto akcí obvyklé, Vánoční a sváteční nálada ze všech zúčastněných doslova tryskala. Pubošům se nikam nechtělo, Kuba stávkoval, protože Vítek, následně prdly nervy mě, pak Martině – však říkám, vánošní idylka jako malovaná :-)

Lidí bylo mnoho, dokonce ještě víc, než jsem čekal. Nicméně se nám podařilo dorazit na Mírák, tam se prodrat ke stánkům, něco málo zahlédnout, udělat fotku, zakoupit lahev levandulového šviháka a já jsem si tam koupil náramky. Což má takovou jakože historickou anotaci – když Martina dlela před osmnácti lety v čase předvánočním v nedaleké porodnici U Apolináře, byl jsem se tady na trhu mrknout akoupil jsem si tu pletený náramek. Když se sem dostanu, tak si ho snažím každý rok taky koupit. Po krátké diskusi jsme se rozhodli vydat se do Pařížské, kam Vítek chodí okukovat luxusní sportovní káry.

Ty tam teda zrovna moc nebyly, ale hned kousek od výlezu z metra na Staroměstské stál tenhle Buick Roadmaster z počátku 50. let (to pochopitelně nevím, co je to za káru, ale AI mi helfla).

V samotné Pařížské byly davy, luxusní obchody s věcmi, které k životu fakt nepotřebuju, ale radost mi udělalo tohle trojkové BMW. No a pak jsme jeli zase domů. Myslím, že na Vánoční trhy v Praze zase hodně dlouho nepůjdeme… Tož tak.

Potkal jsem takové směšné autíčko

Filip Kolman — Mon, 01 Dec 2025 09:45:28 +0000

Na Výtoni jsem natrefil na tohle malé autíčko v barvách Woltu. Mělo rumunskou SPZ, tak jsem si hned říkal, že harcovat se s tím z Rumunska musela být teda jízda, ale on je to testovací vůz, který sem asi po vlastní ose nepřijel.

Je to na elektriku, baterky to má v kufru, takže jdou v pohodě vyměnit a nemusí se ztrácet čas dobíjením. Navíc je to mrňavé, takže se to vejde všude a najít místo na parkováí je taky výrazně jednodušší, než o klasického auta. Pro kurýrní služby do města jednoduše ideální. Jezdí jich po Praze 20 a doufám, že se to osvědčí. Cokoliv jezdí nějak víc po městě by mělo být na elektriku, protože pak budeme dýchat méně zplodin. Tak jednoduché to je…

Když už odtahovka, tak stylová :-)

Filip Kolman — Thu, 02 Oct 2025 08:22:09 +0000

Jednou to přijít muselo, naštěstí se to stalo v celkem rozumný okamžik. Ne teda, že by se to extra nějak HODILO, když se vám porouchá auto a startér se odebere do věčných lovišť, tak se to nehodí NIKDY, ale dovedu si velmi živě představit situace, kdy by mě to vadilo násobně víc. Takhle jsme namísto pádlování ve Vrbném postáli na parkovišti u Globusu, Vojta s Kubou se projeli vlakem a Vítek se mohl potutelně usmívat, že se na to celé vybodl a zůstal doma. No a já se projel RAMkou.

Ne tedy, že bych po tom někdy nějak extra toužil, navíc za tyhle prachy, ale když už člověk musí zaplatit odtahovku, tak ať je to aspoň pořádná kára a ne žádná fádní dodávka. Musím říci, že to auto je super a plně chápu Monarchu, že po něm tak touží. Má sice traktor, ale ten evidentně nemá takový průjezd terénem a nevpadá tak cool :-) Vůbec nebylo poznat, že táhne na plaťáku naloženou dodávku. Navíc řidič byl fajn týpek, se kterým se dobře kecalo. Jen ta cena… :D

Jízda „erťákem“ na Den dětí

Filip Kolman — Sun, 04 Jun 2017 11:47:13 +0000

S Kubou a Vojtou jsme se byli v sobotu mrknout na Den dětí na nádraží v Braníku. Cestu domů jsme měli nekustečně luxusní – krásným historickým autobusem RTO. Nikdy by mě nenapadlo, že je cesta z Braníka do Modřan tak šíleně drncavá :-) Příště by mohli organizátoři zajistit ŠD nebo ŠM, ty mě berou ještě víc :-)

Stachanov a trabantí jubiläum

Filip Kolman — Tue, 06 Nov 2007 16:50:42 +0000

Dvě význačné události (vlastně tři, ale VŘSR fakt řešit nehodlám) se váží k první polovině tohoto týdne. V pondělí měl výročí Stachanov, ve středu uplyne padesát let od slavnostního zahájení výroby trabanta.
Jak jistě všichni víte, Stachanov byl velmi pilný pracovník, který lámal uhlí a rekordy takovým způsobem, až všichni ostatní pracující (zejména ti západní) měli vzteka, že jim kazí normy. Sice se pak zjistilo, že na Stachanova dělalo ještě několik dalších fachmanů, ale to není důležité. Kult je tady a stachanovec se občas používá jako přezdívka pro nějakého velmi tvrdě pracujícího člověka. V Itálii takhle přezdívali „Méďovi“ (Pavlu Nedvědovi), který dřel jako mezek (Stachanov) a po každém tréninku si ještě přidával.
Pokud se ale hanbíte, že se vám v práci nedaří produkovat takovou výkonnost a překračování normy jako Stachanovovi, a to ani tehdy, když na vás dělá několik lidí, nezoufejte. Zhruba půlku svého života strávil Stachanov bafuňařením a následně i holdováním alkoholu. Vzhledem k mentalitě ruského národa nepředpokládám, že by se k vodce postavil méně zodpovědně, než k rubání uhlí. Takže pro vás, kteří neholdujete práci, ale zase dosahujete lámání rekordů v konzumaci za barovým pultem, by to mohla být inspirace, jak se tomuto idolu socialistických pracujících alespoň kapku přiblížit :wink:
Druhé výročí je každopádně zajímavější, neboť se týká oblíbeného a suprového duroplastového vozítka značky Trabant. Jak to bylo za socíku běžné, výroba sice byla slavnostně zahájena k výročí VŘSR, nicméně první trabantíci začali sjíždět z výrobních pásů až o půl roku později. Každopádně ale bylo budování socialismu učiněno zadost a důstojně byl vzdán hold bolševické revoluci. Leč zpět k tomuto úžasnému vozítku.
Jak jistě je všem známo, trabanta jsme měli až do loňského roku, bylo to naprosto úžasné vozidlo, na které rozhodně nedám dopustit a které bylo naprosto geniální (geniálně jednoduché). Vyrobil jsem proto na Českénoviny.cz takovou decentní přílohu o trabantících, hojně jsem využil s Ivošovým svolením materiály z webu trabant.cz. Prohrabal jsem se při té příležitosti několika dobovými články a našel jsem opravdu zajímavé informace :-)
„Setkávali jsme se leckdy s pohrdlivým úsměškem, mluvilo-li se o tomto voze. Chtěli jsme vědět proč. Požádali jsme výrobce o zapůjčení vozu Trabant 601 k testováni,“ začali svou reportáž z testování trabanta v roce 1965 redaktoři Světa motorů. A o několik řádek dále se podělili o své dojmy: „Teď, po testu, máme důvody k závěru, že ony pohrdavé úsměšky může dělat jen ten, kdo tento sporý, ale statečně se chovající vozík dobře nezná.“ Velmi mě pobavila formulace statečně se chovající vozík :-)
Nebo také velmi praktický článek sepsal automobilový závodník Dalibor Janek, když se v rozsáhle zpracovaném tématu věnoval celé řadě aspektů provozu „Statečně se chovajícího vozíku“ od technických fines při údržbě a opravách až po jízdní vlastnosti. Pro ilustraci vám zde předkládám pasáž, ve které přibližuje předjíždění jiného vozidla:
„Chcete-li předjet škodovku, která jede rychlostí 80 km/h, bude vám tento manévr trvat dost dlouho. Nemáte k dispozici přebytek výkonu, „trojka“ vám více než těch 80 km/h nepojede a čtyřka se bude „zvedat“ pomalu. S tímto faktem je nutno kalkulovat předem a dávat pozor, abyste měli dostatek místa k předjetí. Jediné, co vám mohu poradit, je tento trik: musíte si předjížděného „předem připravit“, vybrat si vhodné místo a pak se na to rozjet. To znamená nejet za vozem, který chcete předjet na „kufru“, ale nechat si větší odstup (tak 100 metrů) a pak naplno akcelerovat. Bohužel musíte do předjíždění také započítat mentalitu českého majitele embéčka, který když vidí, že ho chce předjet Trabant, spíš přidá, než aby ubral. Jakmile jste ho předjel, můžete se stát pánem situace. Zvláště na technické trati využijete vynikajících jízdních vlastností.“
No, a to je tak nějak pro dnešek všechno. Mějme trabanty rádi, jsou to hodná, milá a společenská vozítka. Zamačkávám slzu v oku… Tož tak.