Jednání poslanecké sněmovny sleduji v rámci své profese poměrně často a nemůžu se zbavit dojmu, že by této ústavní instituci prospěla jistá změna. No, a asi nikoho nepřekvapí, že jsem tu změnu vymyslel :-)
Procházka lesem patří k tomu nejlepšímu, co život nabízí. Je tam klid, ticho, příroda, člověk si u toho výborně vyčistí hlavu. A právě terapeutický přínos lesa by se mohl využít k výrazné změně jednání Sněmovny. Je to vlastně docela jednoduché. Poslanci by v rámci zasedání vyrazili na výlet do lesa. A chodili by tak dlouho, dokud by všechno nevyřešili. Řečnící poslanec by mluvil do mikrofonu, který by držel v ruce a mezi poslanci by šlo několik nosičů, keří by na zádech nesli reprobedny, aby byl řečník slyšet. Jednou za čas by byla pauza v nějaké hospodě po cestě (podpořil by se tak lokální trh), ale jinak by se šlo a šlo.
Teprve, až by se všechno projednalo a odhlasovalo, tak by se mohlo zajít do hospody a tam to u piva a smažáku, řízku nebo guláše oslavit. Můj soukromý tip je ten, že by asi nikdo nechtěl řečnit deset hodin vkuse a všechny by po nějaké hodině chůze začaly bolet nohy. Výběr lokalit by nebyl problém – máme spoustu krásných míst, kde se dá hodiny a hodiny chodit. Mohly by se střídat i regiony, takže by to obohatilo jak poslance, tak i lidi, co to sledují, o tipy na výlet. O podpoře místní ekonomiky ani nemluvím. No, tak takovéhle věci mě napadají, když chodím po lese :-) Ale i jiné, nebojte :-) Tož tak.