Letos jsme se vydali strávit týden rodinné dovolené do Jeseníků a dobře jsme udělali. Jednak tenhle nápad pojalo víc lidí z našeho okolí (například Štěpničkovi, ale i další, se kterými jsme se tam ovšem nepotkali) a navíc je tak opravdu krásně. Martina sehnala nádherné obytování v Nových Losinách s výhledem do zeleně a počasí nám vyšlo v ústrety tím, že pršelo, jen když se nám to hodilo.
Jedinou vadou na kráse našeho ubytování byla nikotýnová smažka v apartmánu pod námi, která si dovolenou naplánovala tak, že bude sedět u baráku, hulit jednu za druhou a lejt. Takže jsme furt museli zavírat okna, protože ten smrad z hulení toho nikotýnovýho závisláka nám lezl do apartmánu, což nekuřáka fakt nepotěší. Naštěstí se občas odebral někam na výlet. Ale výhle z okna byl fakt parádní, že :-)
Z místních turistických zajímavostí jsme navštívili například zámek Velké Losiny a Kuba zvolil ten novější okruh, což se ukázalo jako dobrá volba, protože už tam měli zavedený telefon a elektriku, takže by se to dalo celkem v pohodě vydržet. Internet prý ještě ne :-) Ale měli tam třeba rychlovarnou konvici (na fotce vlevo ten džbán s kabelem) a jako zajímavost mě zaujalo, že nesnězené maso rozemleli, udělali z něj paštiku a zalili sádlem, takže se to zakonzervovalo a vydrželo. Zajímavé.
V Šumperku jsme s Martinou (kluci byli v akvaparku) navštívili kromě kavárny a obchodu Ondřeje Banka muzeum čarodějnických procesů. Tady na Šumpersku se inkvizice docela vyřádila a bohužel si člověk uvědomí, že lidi fungujou furt stejně. Najde se jeden zaslepený a pomatený ideologický debil, který uvěří nějaké hovadině, nabalí se na to lidi, kteří si chtějí namastit kapsu na úkor movitějších sousedů a pak je tu mlčící většina, která je ráda, že se něco děje. Ale expozice je udělaná pěkně.
Na prohlídku přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně jsme vyrazili společně se Štěpničkovic famílií a bylo to zajímavé a poučné, až na to, že nám tam omdlel průvodce a odvezla ho sanitka, respektive horská služba. Naštěstí to byla jenom nějaká nevolnost.
Já jsem si to z horní nádrže sešel pěšky, což bylo fajn, protože uprostřed cesty byl na vrcholu sjezdovky bufet, ze kterého měli takovýhle krásný výhled…
Ve čtvrtek jsme vyrazili na Šerák, kde jsme zjistili, že je potřeba tyhle výlety lépe plánovat. Martina se tam dopravila lanovkou z Ramzové a já s klukama jsme vyrazili z Lipové. Jenomže těch necelých osm kilometrů bylo chlapcům evidentně málo a na Šeráku byli moc brzo a pak tam prudili „kde je ten otec“. Příště evidentně musíme udělat ještě jednu skupinu mládeže, která půjde tak 20-30 km, aby se unavila a neprudila.
Já jsem si cestu na Šerák užil, protože jsem se kochal, fotil a hlavně jsem sbíral maliny, kterých tam rostlo opravdu hodně. Když jsem dorazil na vrchol, vzal jsem si suché tričko, to sundané jsem vyždímal (ano, zlehka jsem se zapotil, bylo totiž hrozné dusno), vypil pivo a vyrazili jsme zpět k autu.
A z nasbíraných malin jsme pak měli takovouhle hodobóžovou snídani :-)
Jeden podvečer jsme strávili u Štěpničků, kde jsme grilovali, popíjeli a já jsem drtivě porazil Kubu ve fotbalu.
Podívali jsme se také na ruční výrobu papíru ve Velkých Losinách, kde si Kuba s Vojtou vyrobili vlastní papír. Jinak ta manufaktura pořád vyrábí, jenom ta práce je strašně monotónní – dělat bych tam opravdu nechtěl… Ale výrobky slouží k reprezentativním účelům a vypadá to moc hezky.
Martiny svátek jsme oslavili návštěnou cukrárny a trefili jsme to fakt dobře – cukrárna v Branné je podnik, kam se určitě chcete vrátit: Hezké prostředí, výborné zákusky a luxusní kremrole jako bonus. No, nekupte to… Taky jsme zde slavnostně najeli čtyřstý kilometr naším Vianem.
Dovolená to byla moc hezká, nakonec jsme ji zakončili v jesenickém akvaparku, kde měli super skluzavku. Myslím, že jsme v Jeseníkách nebyli naposledy. Tož tak.
* * *
