Běchovická Korunka se začátkem května jela za vyloženě extrémních klimatických podmínek, a sice na mokrém asfaltu. Ne snad, že by suchý asfalt něco změnil na tom, že jsem dojel na pěkném šestém místě, ale třeba si to někdo bude myslet. U Kuby bylo hlavním cílem nezrakvit se při nějakém pádu, což se mu skoro podařilo. Ale naštěstí to nebylo nic extrémního.
O tom, jestli mám aktuální formu na bednu, nebo ne, bylo jasné hned poté, co jsem zjistil, že nás jede šest, teda vlastně sedm, páč závodila i jedna žena a tu přiřadili k nám. Jinými slovy, bylo mi hned jasné, že to na bednu dnes nebude. Navíc jsem neměl vyčištěná ložiska a tak všelijak podobně. Kuba jel hezky, ale přiznám se, že jsem se hlavně modlil, aby nějak špatně nespadl. Už těch pádů bylo v poslední době celkem dost.
Součástí areálu je tenhle fajn podnik, takovéhle dobroty tady prodávají… Škoda, že vždycky musím řídit a nemůžu se na závody zodpovědně připravit.
No, nakonec to všechno relativně dobře dopadlo. Kuba sice spadl, ale naštěstí jenom lehčí odřenina, a na mě zbyla medaile navzdory šestému místu. Kuba mi říkal, že jezdím hrozně, že si mám pomáhat rukama (aby se v tom ale člověk vyznal, loni na stezce mi říkal, že nejsem hokejista a nemám máchat rukama… :D ) no a že mě příští závody bude koučovat. Tak uvidíme. Možná by ale bylo nejlepší, abych se na těch bruslích taky někdy projel :D Tož tak.
