Říjnové Strakonice se jely za krásného slunečného počasí, ale suché léto podepsalo i na stavu vody v Otavě, takže se závody startovaly pod hrází. Kuba si pro jistotu uhnal rýmičku, takže nejel, ale naštěstí se Vojta pochlapil a kajak namísto Kuby odjel. Z Brna dorazila Káča s Járou, kteří nás doplnili do debla a Jára si zajel závody na singlu. A zvládl to se ctí – v první jízdě sice plaval, ale pak už vždycky dojel do cíle.
Blackie se sice tvářila, že by jela taky, ale nakonec si to rozmyslela.
Pokud si myslíte, že na vodácké závody se jezdí do nějakého nekulturního prostředí, tak jste vedle, jak ta jedle. Stoly v hospodě zdobily krásné ubrusy, které dokonale ladily s okrasnými hrnečky, podzimními květinami a mým půllitrem.
Jestli se kvůli něčemu do Strakonic (a na vodácké závody a akce vůbec) jezdí, tak to jsou večírky. Letos se vydařily skutečně náramně, tahle fotka je tuším ze soboty, kdy osvědčené duo Daniel&Evžen vystřihlo bravurně svůj oblíbený hit Žiletky.
Dařilo se nám i na vodě, v sobotu jsme s Evženem zajeli Daniela s Tomášem (na snímku je vidět, že se nebojíme jít doslova za hranu a dávat i takovéhle brutální náklony). Zajímavé na tom je, že Evžen byl schopen jezdit kvalitně i bez guláše, který ještě nebyl ready. Je to velmi adaptibilní a perspektivní mladý závodník.
Když jsem Káče nabízel, že bychom spolu mohli jet debla, tak se přiznám, že jsem úplně nevěděl, co od toho očekávat. Dokonce jsem si přibalil i krátký neopren, kdyby se počasí zkazilo a na vodě by hrozila nějaká dramatická situace. Nakonec jsem ho nepoužil, v pátek jsme něco najezdili a o víkendu to šlo líp a líp. A když nebudou soupeři, tak třeba z toho jednou bude i bedna :-)
Vojta s Járou, kámoši z mládí, dojeli rovněž bez úhony do cíle, což je dobře. Jára si po závodech dal na FB inzerát na koupit singla, tak jsem na něj zvědavej, zda se byznys zadaří a jak přes zimu potrénuje.
* * *
