Jak dětem přibývají roky, začínají být nejrůznější akce pro ně určené, a zejména ty školní, zajímavější a zajímavější. Například ve školce se to zapíchlo kolem šesté a šlo se domů, pochopitelně všichni společně. O tom, že by tam člověku natočili pivo, ani nemluvě. Ale začíná se to lepšit :-) Naposledy jsme si to užili na Vítkově imatrikulačním plesu.
Oproti zmíněné školce to mělo několik zásadních výhod. Například dítě tam odešlo samo a samo i přišlo, byť později, než bylo domluveno. No a navíc tam točili Plzeň :-) Naše účast na plese byla v zásadě trpěná, dokonce Vítek svolil k jedné společné fotografii. Dlouho jsem na plese nebyl a musím přiznat, že jsem byl poněkud překvapen róbami dívek. Neznalý poměrů a módních trendů jsem si myslel, že šaty s rozparky kdoví kam, dekolty hluboce dekoltní (u některých slečen se člověk mohl sázet, jestli jim prsa vypadnou ze šatů už teď nebo až za pět minut…) patří na červené koberce jako výbava celebrit, které prostě nemají jiný způsob, jak zaujmout. No, už je to běžná praxe :-)
Předtančení obstaral nějaký čtvrťák, který tančí závodně, se svojí závodní partnerkou. Zda jenom závodní partnerkou, moderátor nezmínil. Pěkné to bylo, na tanec, když to někdo umí, se vždycky dobře dívá.
Vítek se při stužkování nechal jako jediný vyfotit s panem učitelem, což jsem pohotově zdokumentoval. Musím uznat, že se pan učitel asi dost zapotil, když se snažil připnout stužku na ramínka šatů děvčat, u některých (když šaty neměly ramínka), dokonce tuhle úlohu přeneechal dotyčné žákyni. Jinými slovy – v dnešní hyperkorektní době mi přišlo, že byl jednou nohou v kriminále :-)
Na závěr jsem si nechal uměleckou fotografii parket na parketu. No a to je tak nějak všechno. Tož tak.