Podzimní Strakonice bývají co se počasí týče velmi ošidné, občas se počasí vydaří a je hezky, jindy je zase pěkná kosa opepřená větrem a deštěm. letošní rok to byla ta druhá varianta – i když mohlo být hůř, například nesněžilo… Nicméně klimatické podmínky vedly k tomu, že jsem děti vyhnal do nedalekého KFC s tím, že by bylo ideální vydržet tam co nejdéle. K dokonalosti chyběla pouze bankovní obdoba bezedného kelímku :-)
V pátek po poledni yrážím s Kubou směr Strakonice, v kapse voličský průkaz. Svůj hlas se rozhodnu odevzdat v obci Rovná. Mají zde pěknou náves a přijemnou volební komisi. Po této krátké zastávce dorážíme do Strakonic, kde není takřka ani noha. Jdeme na chvíli na vodu a pak už připravujeme bydlení. V noci doráží Vítek a Vojta s Naty, které dovezl tradičně Daniel. Teplota klesá k nule a drze i pod ní, takže se na večírek přesouváme do vytápěné klubovny. Z té nás bohužel někdy kolem druhé vyhazují, že se prý musí na ráno vyspat, nebo co. Taková nehoráznost! jsem rozhodnut spát venku, ale nakonec končím u Daniela v autě, kterým se mě zželelo a navíc prý mají bufík. No, bufík tam asi je, ale nějaké globální otepleni to moc nepřineslo :-)
Ráno je zima, námraza a další podobné atributy ze všední každodenosti eskymáků. V této souvislosti jsem zjistil, že musím zjistitl, jak to eskymáci měli se sexem. Buď se sexem zahřívali a měli ho tudíž furt – proti této teorii ovšem hovoří fakt, že pak by jich muselo být výrazně víc. Spíš bych řekl, že se do toho moc nehrnuli, v té kose se jim anni moc nedivím :-)
Abyste si dokázali představit, jak neskutečně drsným životním podmínkám a útrapám děti vystavuji, tak se podívejte na fotku vpravo – nutela zmrzlá tak, že prostě nešla namazat. Ale kdo přejiže i tenhle extrém, toho už jen tak něco nezaskočí, že :-)
Vrháme se do závodění, nejtěžší to mají Vítek s Kubou, kteří jedou i kajak a jsou v mokrých věcech nejdéle. Naštěstí jsou to ale otužilí chasníci a trocha chladu je nerozhodí.
Po závodech nastává chvíle, která není úplně tak obvyklá – a sice odeslání dětí do KFC (v případě Vojty s Naty do McDonaldu)s pokynem, ať tam vydrží pokud možno co nejdéle. No, je tam teplo (ticho, teplo, tekutiny… tak nějak nás to v první pomoci učili), takže proč ne :-) Já se zatím zodpovědně chystám na večíek, který se tradičně velmi vydařil. Nástrojové obsazení bylo obohaceno o Kašpárkovu tahací harmoniku a dokonce elektrickou kytaru, takže fakt hustý :-)
V neděli již nebyla taková kosa, ale zase prršelo. No, člověk si holt nevybere… Cestou domů vyzvedáváme kytku pro Martinu k narozeninám a pak už hurá domů do tepla :-)
