Blažková nám opět připravila menší povyraženíčko a zpestřila nedělní dopoledne, když přinesla nahoru živou myš. Tím pro ní ovšem celá tato záležitost skončila, pro nás však nikoliv. Nakonec musela za Blážu dokonat myšilovný proces pastička.

Ráno jsem zjistil, že po bytě cosi běhá a ona to myška. Pod dveřmi máme ještě pořád kus volný, takže se tam myška v phodě protáhne. Snažil jsem se jí lapit, leč marně, bojovala o svůj život velmi srdnatě. Bylo zajímavé jí pzorovat, jak jí na dlaždičkách v zatáčkách kapku ujížděly zadní nohy, prostě brala zatáčky smykem…

Nakonec zalezla v dětském pokoji pod podlahu, která není zalištovaná a jsou u krajů mezery. V tuhle chvíli nám opravdu nezbylo nic jiného, než nastražit pastičku a čekat. Myška vydržela čekat celý den, nerozhodilo jí ani malování pokoje, vytáhnout paty se odvážila až večer. No a to se jí stalo osudné, neboť jí přes den vyhládlo a sýr v pastičce vypadal tak lákavě…

A Bláža? Té to bylo šumák, patrně si říkala „ti toho nadělají z jedné myši, sami si jí chytit neumí a když jí donesu až pod nos, tak se jim to nelíbí…“.