Velikonční svátky jsme zahájili středečním mejdanem na počest Vítkova úspěšného dosažení devátého roku. Ve čtvrtek jsme se odebrali do Jizerek, kde jsme se věnovali sjíždění Kamenice a výletu. Vojta s Vítkem si sjeli první pořádnou vodu a myslím, že to byl pro ně velký zážitek. Celý příspěvek
Fotky z oslavy v Robči a z výletu do Ploučnické Průrvy:
Už jsem myslel, že naše účast na Trnávce nebude zdokumentována pro příští generace, ale naštěstí jsem se mýlil. Máme čtyři pěkné fotky, takže čtyřikrát hurá 🙂
Pohár předžáků je za námi, nakonec se v něm představil vedle Vítka i Kuba. Vítek udělal od začátku sezóny pokrok (ještě aby ne!), medaile ze slalomu zatím ale vozím pouze já 😀 Kuba nás svým nadšením pro jízdu na kajaku přesvědčil k tomu, že jsme ho na místě dohlásili na posledních závodech v Plzni, kde se představil i Vojta na C1. (fotky budou v brzku 🙂 ) Celý příspěvek
Pár fotek z Otavy. Bylo tam krásně, ve výhni velkoměsta se slzou v oku s potem na čele vzpomínáme…
K Velikonocím patří koledování jako do hospody pivo a k velbloudovi hrb, takže není divu, že kolmaní trojka vyrazila s pomlázkami za děvčaty. Nejprve ráno s dědou navštívili Karasovi a Helenu, sami pak vyšupali Aminu a cestou domů ještě Buřičovic dívky. Celý příspěvek
S mírným zpožděním jsme vyzdobili náš příbytek advetními věnci (na snímku je Kuba s tím na dveře, který je po stránce designu jeho dílem), ale mírné zpoždění nás nikterak netrápí. Kubík v posledních dnech finišuje ve školce s přípravou vánoční besídky a nebere to vůbec na lehkou váhu! Celý příspěvek
Martina se během jedné debaty s chlapci zmínila o babičce. „Vaše babička byla nejlepší člověk na světě, s velkým srdcem“ Celý příspěvek
O víkendu jsme na Soumaráku opožděně oslavili moje narozeniny a navzdory osudu, který nám házel klacky pod nohy, si to užili. Seznámili jsme se ochranáři, kteří zajišťují, aby Vltava tekla směrem dolů, mají spočítané všechny ryby a se škeblema si tykají. Děkuji všem za krásný dárek, kytara se už zabydlela ve svém novém hnízdě 🙂
S Kubou a Vojtou jsme se byli v sobotu mrknout na Den dětí na nádraží v Braníku. Cestu domů jsme měli nekustečně luxusní – krásným historickým autobusem RTO. Nikdy by mě nenapadlo, že je cesta z Braníka do Modřan tak šíleně drncavá 🙂 Příště by mohli organizátoři zajistit ŠD nebo ŠM, ty mě berou ještě víc 🙂