Debaty okolo globálního oteplování nabraly další grády, když dostal Nobelovu cenu za mír známý zastánce teorie globálního oteplování Gore. Je sice s podivem, proč zrovna cenu za mír, ale budiž. (Jen tak mimochodem, nobelovku za mír dostal svého času i terorista Arafát, to jen tak na okraj.) Hlavní debata ovšem proudí kolem otázky, zda se nám rýsuje nové náboženství a ekologická totalita, nebo ne.
Lidé jsou v podstatě rozděleni na dva tábory. Jeden (v tuto chvíli ten hlavnější) tvrdí, že lidstvo se velkou měrou podílí na globálním oteplování a varuje, že by to mohlo lidem v dohledné době způsobit velké nepříjemnosti. Druhý to celé označuje za nesmysl a říká, že oteplování a změny klimatu jsou pouze přirozeným procesem, který člověk nemůže ovlivnit.
Oba tábory se zaštiťují vědeckými argumenty, které se navzájem popírají, vylučují a tak dále. K dovršení toho všeho se do problému vložila politika, což většinou bývá známkou, že zde končí racionální debata a začíná se populistické „heslování“ (to jest problém se shrne do nějakého hesla, které se dá vecpat do šotu v televizních zprávách, čímž ale dojde k deformujícímu zjednodušení celého problému).
Přitom si myslím, že otázka není v tom, jestli uznáváme vliv člověka na globální oteplování nebo ne (to jest volíme Losnu nebo Mažňáka, potažmo Bahňáka), ale v přístupu k přírodě a k životu vůbec.
O tom, že moderní člověk žije na ekologický dluh a nechová se k přírodě zrovna šetrně, není myslím třeba dlouze diskutovat. Klaus sice zastává teorii, že vše vyřeší trh, ale Klaus je všeobecně člověk s dost šílenými názory (špinavé peníze, úspěšná privatizace, regulované nájemné…), takže s tímto nesmyslem nebudeme dále nějak zásadně operovat.
Když se lidi budou chovat čistě tržně, tak budou doma v kamnech topit petlahvemi, igelitem a dalším sajrajtem, což bohužel zhusta činí. (Stačí se v zimních měsícíh projít u nás na chalupě, to je fakt hustý… ty lidi snad přikládaj mrtvý myši…) Stejně tak je třeba šlapat na paty fabrikám, aby do ovzduší vypouštěly co nejméně škodlivin, protože to minimálně není zdravé pro lidi v okolí. Samy od sebe to fabriky neudělají, samy od sebe nebudou investovat do čističek na vodu, ale jednoduše odpad vypustí do řeky.
Je prostě třeba nějak lidskou činnost regulovat a tlačit k tomu, aby se choval k přírodě šetrněji.
Ovšem tyhle věci je třeba řešit racionálně, což bohužel v politice není možné. Aby se téma chytlo, je nezbytné ho opatřit chytlavými hesly, katastrofickými scénáři a jakmile se ekologie stane populární, tak se toho chopí kde kdo včetně politiků, vloží se do toho byznys a rozjede se mašinérie, kterou už bude jen velmi obtížné někam řídit a korigovat. Asi každý zná přísloví, že cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly…
Úředníci začnou plánovat a hnedle se začnou rodit do nebe volající nesmysly. Třeba přesvědčení, že budeme co nevidět jezdit na ekologická paliva vypěstovaná na poli. Současné technologie bohužel ještě nejsou natolik efektivní, aby zemědělské plochy stihly uspokojit nějakou zásadnější poptávku po alternativních palivech. Navíc tím díky ekonomickému tlaku hrozí zhoršení hospodaření s půdou, zvyšování hnojení, vykácení lesů ve třetím světě a další negativa, takže skutečný dopad snahy o ekologický krok bude velmi neekologický. Je ovšem třeba zainvestovat velké peníze do vývoje biopaliv dalších generací, která by již mohla být o poznání efektivnější.
Ovšem to nebrání tomu, aby se v lokálním měřítku alternativní paliva používala. Než přidávat plošně biosložky do benzínu a nafty, tak je jednodušší předělat na alternativu třeba městské autobusy. Je to mnohem jednodušší než rozběhnout výrobu osobních aut na tato paliva. Jestli dát zemědělcům dotace na výrobu obilí, které se pak stejně spálí, nebo nějaké plodiny typu řepky, tak je to na jedno brdo. A takhle by z toho alespoň byl užitek v podobě PHM.
Stejně tak mi přijde jako nesmysl, aby ČEZ topil ve velkém biomasou. Ta by naopak měla sloužit k lokálnímu použití. Již dnes se najdou obce, které pro vytápění používají biomasu a nemusí se tak nákladně připojovat na plynovod či teplovod. Zajistí si teplo a případně i elektřinu, dají práci několika lidem, palivo si seženou v okolí a je to. Není potřeba vyživovat žádného bumbrlíčka typu ČEZ.
Dalším příkladem poněkud mylné aktivity je výroba solárních panelů. Podle toho, co jsem se o nich dočetl, vyrobí během své životnosti pouze o něco málo energie víc, než během své výroby spotřebují. Některé výpočty dokonce hovoří o tom, že energetická návratnost je záporná. Měli bychom proto spíše než do výroby podobně nevýnosných projektů investovat do výzkumu a vyvíjení takových technologií, které umožní využít energii, jenž nyní necháváme ladem.
Jaká je tedy cesta? Urychleně investovat do výzkumu nových technologií, které umožní využívat zdroje dosud nevyužité. Zaměřit se na úspory a snažit se zpoplatnit ekologicky zatěžující provozy. Stejně jako by mělo být samozřejmé, že z továrny jde čistá voda vyčištěná v čističce, tak by mělo být běžné, že z ní půjde maximálně čistý vzduch a za každé znečištění se bude platit. Získané peníze by bylo ideální vrátit zpět na podporu ekologických projektů, ovšem pouze těch, které mají nějaký pozitivní efekt. Je mi ovšem jasné, že chtít po státu, aby zorganizoval něco takového, je asi tak stejná utopie, jako chtít po Paroubkovi, aby nebyl namyšlenej buran.
Šetřit energiemi, podporovat hledání alternativ k fosilním palivům, stavět ekologicky šetrné domy, nedovážet jogurty z Prahy do Paříže a z Paříže do Prahy, snažit se využívat energii ve zdrojích, kde nyní leží ladem, zkusit občas namísto do auta sednout do veřejné dopravy… To jsou věci, které jsou dosažitelné bez potřeby stěhovat se do jeskyní a svítit loučemi.
Ovšem v mediálním halasu okolo klimatického problému racionální poznámky rychle zaniknou chaosu a pak se nestačíme divit. Například popové hvězdy uspořádají megakoncert na záchranu planety, přiletí si tam soukromým letadlem, nechají si tam dopravit aparaturu kolonou kamionů, a člověk se ptá, k čemu to vlastně je? Dělat tímhle způsobem ekologii je bohužel cesta rovnou do pekla…