Včera jsme s klukama vyrazili na brusle do DDM a mimo jiné jsem klukům slíbil, že si s nima dám závody. Považoval jsem to za celkem pohodovou věc, ovšem až do chvíle, než mi ujeli 🙂

Hromadný start se ukázal být poněkud limitující, protože na projíždění zatáček natěsno nemám jednak nervy a druhak patřičnou jistotu. taky jsem nebyl rozcvičený a rozehřátý na tu správnou závodní teplotu 🙂 navíc jsem poněkud podcenil start, netušil jsem, že Vojta s Vítkem jsou až tak rychlí.

Při druhém pokusu jsem to vzal na krev hned od začátku a podařilo se mi urvat vedení a až vypustění závěru závodu mě připravilo o vítězství.

No, myslím, že je vymalováno, tak za půl roku už mě Vojta přejede a Vítek jakbysmet. Co je ale horší jsou natažené svaly na zádech, které nebyly na takový sportovní nářez evidentně připraveny. Příště si podobné ekapády ještě pořádně rozmyslím!