„A auta jedou do myčky,“ hlásili onehdá Vojta s Vítkem a já jsem tomuto hlášení nevěnoval příliš pozornosti. Teprve na přímou výzvu „tatí, podívej se, jakou máme myčku“ jsem se otočil a zjistil, jakou že to mají hoši výkonnou myčku. Byť trochu náladovou 🙂 Pokračování textu Myčka
Archiv rubriky: Nepolitika
Nohy k sobě!
Byl jsem onehdá s klukama venku a čekali jsme na přechodu pro chodce na zelenou. Prostě jako vždycky: Přijdeme, zastavíme, čekáme. Jak jsem se zastavil, tak Vítek povídá: „Nohy k sobě!“ Nejdřív jsem tomu nevěnoval pozornost, ale když to zopakoval ještě jednou, zeptal jsem se ho proč jako bych to měl udělat? Pokračování textu Nohy k sobě!
Dáme si?
Každý má ve svém životě určité milníky či přelomové body, které mu umožňují vidět věci z jiných úhlů a stran a v novém světle. Jmenujme například Ježíška alias rodiče, Mikuláše s čertem alias sousedé či kámoši… a tak by se dalo pokračovat. Já jsem se onehdá zasnil při vzpomínce na mládí a na svoje cesty do školky, jak jsme si vždycky dávali závody. Stačilo říct kouzelnou formulku „Dáme si?“ a už se běželo – k nejbližší lampě, rohu ulice či jinému cíli. Pokračování textu Dáme si?
Beskyde, Beskyde…
Byli jsme na horách, Vojta se naučil lyžovat, Vítek se projevil jako neohrožený vyznavač adrenalinu. Byli jsme v Beskydech v Halenkově a bylo to krásné. Pokud hledáte apartmán v této lokalitě, tak můžeme jen doporučit. K ubytování jsme měli garáž s vraty na dálkové ovládání, což přineslo řadu předpokládaných problémů (malá nápověda: dvě děti, jedna vrata).
Zakousnu se a vytrvám, však ono to půjde!
Vojta už suverénně drandí na kole a tak se jeho mladší brácha, veden tímto zářným příkladem, snaží osedlat odrážedlo. Motorka, kterou máme doma, je mu už hooodně malá a větší kupovat nehodláme, takže mu nic jiného nezbývá. Ovšem, začátky tedy nejsou rozhodně lehké!
Vítek odrážedlo neodmítá, pouze mu zatím nějak nejde sednou si na sedlo a odrážet se nohama. Na odrážedle se tedy přemisťuje chozením. Vždycky mě napadne, že to musí být hrozně namáhavé, ale on se rozhodl vytrvat. Tvrdošíjně si bere odrážedlo a vydává se s námi i na relativně daleké vycházky. Příklad staršího bráchy drandícího na bicyklu je opravdu neodolatelný. Pokračování textu Zakousnu se a vytrvám, však ono to půjde!
Co doma frčí
Vojta s Vítkem mají rádi hudbu, Vítek si dokonce zpívá víc a v ranějším věku než Vojta (ten má od nějaké vědmy dokonce předpovězeno být vynikajícím houslistou citlivé duše, tak se nechme překvapit). Ale zatím si zpívají, dost často společně, což je báječné. Hezky se to poslouchá, i když slyšet padesátkrát za sebou něco ve stylu „Byl jeden pán… Vítku, zpívej taky… Byl jeden pán… Vítku, přidej se… Byl jeden pán…“ už člověka dokáže notně vykolejit.