No, tak tu máme další rok. Konec toho starého poznamenal odchod babičky, takže Vánoce se nenesly v tak bujarém duchu, jak je u nás obvyklé. Vítkovi navíc před svátky píchali obě uši a Vojta měl zánět spojivek, takže opravdu žádná sláva. Ale navzdory nepřízni osudu jsme si to vcelku žili.
Pod stromečkem jsme našli spoustu krásných a praktických věcí, Vojtovým favoritem je podle očekávání záchranářská stanice z Lega, kterou už bravurně skládá sám podle návodu. Vítek se konečně dočkal Bleska a Mekem a šerifem z Duplo-lega, po kterých velmi zásadně toužil asi tak od září a neustále nám to v katalogu ukazoval se slovy „to chci“.

Na Silvestra jsme si udělali menší výlet na chalupu za Fandou, odvezli jsme tam část tašek na střechu a provětrali auta na vysílačku (další dárek).
Na Novoroční dopoledne jsme si udělali výlet ze Lhoty na Zbraslav, bylo nádherně a užili jsme si to. Večer mě napadl dost šílený nápad (zpětně hodnoceno) jít se podívat na ohňostroj. Čekal jsem na Martinu v Podolí a bylo to maso. Do 17 se s klukama v Modřanech neměla vůbec šanci probojovat, do trojky se nějak vecpali. Jako za socíku, tramvaj nabouchaná k prasknutí. Lidé na dalších zastávkách vůbec neměli šanci se do tramvaje dostat. Davy lidí chtěly vidět ohňostroj, což nikoho (překvapuje mě to ještě vůbec? Asi už ne…) odpovědného nenapadlo.
Podívanou jsme sledovali mezi Vyšehradským tunelem a palačákem, velkou konkurenci ohňostroji dělala ještě srážka tramvaje s autem. Těsně po konci podívané jsme skočili do čekající sedmičky (dřív, než budou tramvaje beznadějně zaplněny davy) a ujeli směrem Vršovice. Zde se na nás usmálo štěstí, protože nám jel za deset minut vlak do Modřan. Paráda!
Fotky z Vánoc budou, zatím jenom z novoročního výletu a ohňostroje.